Drever (Drever, Swedish Dachsbracke)Drever je horlivý, houževnatý, občas poněkud tvrdohlavý a povahou vyrovnaný lovecký pes. Není agresivní, nervózní, ani plachý.
ANGLICKÝ NÁZEV:
angl.: Swedish Dachsbracke; čes.: Drever
PŮVOD:
Drever
Německý honič malé velikosti Westphalian Dachsbracke byl do Švédska přivezen v roce 1910. První psi byli registrovaní v roce 1913, ale o plemeni je až do roku 1930 známo jen velmi málo. Tehdy získali velmi dobrou pověst jako výborní stopaři jelena. Jelen byl až do té doby velmi vzácný, ale jak jejich počty sílily a rozšiřovali se na sever, lovci se doslechli o výhodách krátkonohých loveckých psů, kteří byli zaměření na sledování jelena. V roce 1947 vyšší švédská varianta (je v kohoutku o 2 cm vyšší) dostat jméno Drever. V roce 1953 byl Drever jako švédské plemeno uznaný. Drever je považován za první volbu pro lovce jelena, je však také spolehlivým lovcem pro lov zajíců a lišek. Ve všech základních náležitostech by Drever měl být ustanovený jako stopařský lovecký pes. Měl by být schopný pracovat efektivně na švédském terénu a v tamějším klimatu. Plemeno je považováno za lovecké a téměř nikdy jako společenské.
POPIS:
Drever je spíše delšího těla na dosti krátkých nohách. Jeho zjev by měl být robustní a silný, spíše než elegantní a rychlý. Má pyšné držení těla, dobře rozvinuté svaly a hbitý zjev. Rozdíly mezi psem a fenou jsou jasně definovány.
Hlavu má v poměru k tělu dosti velkou, podlouhlou, směrem k čenichu se zužuje. Lebka je jen mírně klenutá a stop nepatrný. Nos je černý, s dobře vyvinutých chřípím široce otevřeným dokořán. Čenich je při pohledu shora nebo ze strany dobře vyvinutý, nosní most je rovní nebo velmi mírně konvexní. Rty má těsné a dobře přiléhající, zuby dokonale překrývají. Oči má jasné a plné výrazu, jsou tmavě hnědé, nevyčnívají, oční lemy dobře přiléhají. Uši má dosti nízko posazené, středně dlouhé a široké, visící, bez faldů, na koncích zakulacené. Krk je úměrně dlouhý a silný, mezi ramena je dobře vklíněn, kůže na něm je pružná a dobře přiléhající. Záda má silná a svalnatá, směrem k záškrtu mírně skloněná. Bedra jsou silná a poměrně krátká, při pohledu ze strany jsou mírně klenutá. Hruď je dlouhá, dobře vyvinutá, vejčitého tvaru, zřetelně dosahuje až pod lokty. Ocas je dlouhý, u základu silný, většinou visící dolů, může však být nošený výše, nikdy však není zatočený přes záda. Přední končetiny jsou při pohledu z přední strany rovné, se silnými kostmi. Ramena má dlouhá, široká a svalnatá, s dobře vyvinutým kohoutkem. Přední tlapky má pevné, s dobře přiléhajícími prsty a vyvinutými polštářky, nejsou otočené dovnitř, ani ven. Zadní končetiny má při pohledu zezadu paralelní, stehna široká, s vyvinutými svaly. Chůze i pohyb by měly být vyrovnané, paralelní, s dlouhými kroky. .
VÝŠKA:
Pes má ideální výšku v kohoutku 35 cm, s povoleným kolísáním 32 až 38 cm.
Fena má ideální výšku v kohoutku 33 cm, s povoleným kolísáním 30 až 36 cm.
VÁHA:
Drever váží v rozmezí 14,5 až 15,5 kg. (Standard FCI hmotnost plemene neuvádí.)
SRST:
Drever má drsnou, rovnou, k tělu dobře přiléhající srst. Na hlavě, uších, dolních částech končetin by srst měla být kratší. Na krku, zádech a zadní části stehen by srst měla být delší. Na spodní straně ocasu by srst měla být chundelatá, na koncích však ne ztřepená. Všechna zbarvení s bílým značením jsou přípustné. Nepřijatelné je celo bílé nebo játrově hnědé. Jednotlivě barvy by měly být velmi dobře ohraničené. Bílá značení by měla být ze všech úhlů viditelná, preferuje se jejich tvar požáru, jsou na krku, končetinách, tlapkách a ocasu. Souměrná značení jsou preferovaná.
CHARAKTER:
Drever je horlivý, houževnatý, občas poněkud tvrdohlavý a povahou vyrovnaný lovecký pes. Není agresivní, nervózní, ani plachý.
PÉČE:
Drever potřebuje dostatek pravidelného pohybu a dlouhé procházky. Nezapomínejte jeho srst alespoň jednou týdně kartáčovat a občas mu kontrolovat a čistit ouška a zvukovod. Jinak nepotřebuje žádnou zvláštní péči.
PRŮMĚRNÁ DÉLKA ŽIVOTA:
Drever se průměrně dožívá 12 až 14 let.
VYUŽITÍ PŮVODNÍ:
Lovecký pes.
VYUŽITÍ DNES:
Lovecký pes a společník.
PLEMENO:
FCI VI. - Honiči, barváři a příbuzná plemena.
Sekce 1.3. – Honiči malé velikosti.
S pracovní zkouškou.
OFICIÁLNÍ ZKRATKA V ČR :
DR
ČÍSLO STANDARDU:
130/ 29. 11. 2000 (Velká Británie)
DATUM PUBLIKOVÁNÍ PŮVODNÍHO STANDARDU:
29. 10. 1996 |